Nejsem žádná spisovatelka, proto mi nevyčítejte, že něco potřebuje opsat... mé příběhy si můžete zkopírovat k sobě do Wordu a přečíst, ale nedávat dál!! Moc prosím o komenty, abych věděla, že má práce za něco stojí. 

Konec guver. života - PzK 5 část 2.

14. března 2011 v 21:22 | Vaše Eliz |  Můj příběh PzK 5
Elizabeth byla odvedena do pokoje, kterému by se dalo říkat přijímací salon. Beckett tam za pár minut dorazil. "Vůbec se mi nelíbilo vaše jednání." uhodila hned na něj Elizabeth. "Mohl jsem být mírnější, ale je tu fakt, že tu nebyla jiná možnost." oponoval Henry. "Toužím mít zpět své postavení a dokončit práci svého strýce Cutlera." "Tím myslíte zbavit se mne, Eliz a Willa tím, že jste si nechal od krále napsat rozsudek smrti?" podivila se. "Ano, jiné východisko vskutku nebylo. Král by to jinak nepodepsal." ušklíbl se Beckett. Elizabeth se zamyslela. Potřebovala splnit svůj slib a odvést Becketta z města. "Dostanete své postavení zpět, když mi přinesete Truhlu Kapitána Lodě duchů." řekla pomalu. "Jen Truhlu? To by neměl být problém." šklebil se Henry. "Najít ji není snadné. Očekávám vás i s Truhlou u ostrova Isla Cruses do 10 dní." nařídila Elizabeth. "Deset dní? To nemůžu stihnout, Karibik je rozlehlý!" děsil se Lord. "Může vás hnát pomyšlení na odměnu v podobě navráceného postavení a s ním i příslušné pravomoce. Lhůta bohatě stačí. Sama jsem ji jednou našla za 3 dny." utnula Elizabeth rozhovor.
Vojáci strčili Eliz a Willa do dvou sousedních cel. Will prostrčil mříží ruku a Eliz se jí chytla. "Co s námi bude?" zeptala se. "Beckett má určitě nějaké požadavky. Předá je tvé matce a uvidí se, co bude dál." řekl Will. "Ještě že jsme se stihli vzít. Nechtěla bych zažít to, co můj otec s matkou." pokusila se Eliz usmát. Will ji pohladil po tváři. Nedokázal nic říct. Pak se zvedl a přešel ke dveřím cely. Ona učinila stejně. Díky pirátské krvi uslyšela z dáli kroky a objevila se Elizabeth se svými klíči. Odemkla obě cely a všichni tři vyběhli z vězení do domu. V hale se zastavili a Elizabeth řekla: "Musíme vyrazit na moře. Beckett se vydává za Truhlou tvého otce." "Hrozí mu nebezpečí?!" vyjekla Eliz. "Ano i ne." pokrčila Elizabeth rameny. Rozprchli se do pokojů, kde se převlékli ze svatebních šatů do pirátského. Opět z nich byli Královna, Korunní princ a princezna pirátů.
V přístavu na ně čekal malý člun z Černé Perly. Byl tam už pár dní, jakoby Elizabeth předvídala brzký návrat na moře. Perla samotná plula kousek od Port Royal. Stačilo dát světelné znamení a už se královská rodina nalodila na palubu. "Eliz, jsi zpátky!" zvolal šťastně John Teague ze zadní paluby. Seběhl těch pár schodů na palubu a položil jí ruku na rameno. Eliz na ni pohlédla a Will Teagueovu ruku odstrčil. Elizabeth vešla do kajuty za Jackem. "Beckett míří za Willovou Truhlou na Isla Cruses. Má na to sice 10 dní, ale i tak je nutné se tam vypravit. Prosím tě o to. Nechci Willa ztratit navždy." prosila. "Uklidni se. Poplujeme k Isla Cruses, ale napřed musíme do Tortugy." řekl Jack.
Perla proplouvala bouří a všichni pracovali. Eliz s Willem utahovala lano a přes palubu se přelila vlna. Když se přehnala, Will zjistil, že Eliz chybí. Vyhlédl přes zábradlí a uviděl ji. "ELIZ!!!!" křikl. "WILLE!" nesla se odpověď. Princ už chtěl skočit do vln za Princeznou, ale První důstojník ho zastavil. "Musíte ji nechat! Snad ji zachrání Holanďan." Eliz si ve vodě všimla trosek. Vyčerpaně k nim připlavala a omdlela. Po několika hodinách ji vytáhla na palubu vojenská loď Lorda Becketta, která prohledávala Karibik severně.
Od toho, co opustil svatbu zničil Kapitán Will pár lodí a podařilo se mu získat pár kusů dámského oblečení. Řekl si, že je pošle dceři a Elizabeth. Nyní stál u zábradlí vedle kormidla, kormidelníkem byl Bill, a broukal si svou píseň. "Pojď se mnou dál, kde dětství čas odvál. Pojď se mnou, kde zlí sny nejsou. Zlí sny nejsou. Tam, kde se nám hodiny zastaví. Půjdem tam, kde pevný mosty milencům postaví." Zpěv se nesl skoro neslyšně, ale v tom tichu to slyšet bylo skoro hodně. Najednou se Will zastavil. Uslyšel v mysli, jak někdo volá jeho loď. Nějaký dívčí hlas. Celá posádka to cítila také a tak všichni věděli, co dělat a kam se má Holanďan přemístit. Ponořil se do hlubin a vmžiku byl tam, kde ho bylo třeba. Vojenská loď uvízlá mezi dvěma skalami, na palubě zněla bitka a několik mrtvých bylo znamením, co se tu stalo. Posádka Holanďana se i s Kapitánem přesunula na druhou loď a udělala svou práci. Dva nebo tři vojáci si toho všimli a umlčeli tu, která Loď duchů zavolala. Dívka ležela obličejem dolů, takže nikdo neviděl její tvář. Když byli vojáci mrtvi, hledala se "oznamovatelka". Jeden z posádky došel k dívce a odhrnul jí vlasy z tváře. "To ne. Tohle se Kapitán nesmí dozvědět. I když třeba i jo." řekl si. Dal Willovi znamení a Will k němu přišel. "Tahle nás zavolala. Jediná žena na palubě." zvedl hlavu pirát. "Děkuji, Barbosso." řekl Will a klekl k dívce. Jaké bylo jeho zděšení, když převalil dívku na záda. "Eliz." vydechl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se vám líbí příběh?

ano 56.5% (13)
ujde to 30.4% (7)
ne 13% (3)

Komentáře

1 denisska-denca denisska-denca | 15. března 2011 v 10:33 | Reagovat

moc hezké

2 Džejny Džejny | Web | 18. března 2011 v 22:17 | Reagovat

koniec sa mi páčil, bol fakt dobrý, zabiť eliz skvelé, aj keď som si istá, že nebude mrtvá, no veď uvidím.

3 Eliz Turner Eliz Turner | Web | 18. března 2011 v 23:08 | Reagovat

[2]: není mrtvá, jen omráčená

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama